Neumí se zorientovat na trhu práce a přizpůsobit se jeho požadavkům. Po škole se jim nepodařilo najít zaměstnání nebo si ho z různých důvodů neudrželi. Řeč je o mladých nezaměstnaných do 25 let, na které se už před dvěma lety v regionech Olomoucka, Přerovska a Prostějovska zaměřil projekt olomoucké vzdělávací společnosti EDU institut, z.s. Jmenuje se Lepší start a financuje ho Evropský sociální fond. Konzultantka cílové skupiny Barbara Protivánková má radost z každého úspěchu mladých účastníků. Třeba i z větší sebejistoty, kterou jim projekt dává.
Na jaké lidi se projekt Lepší start orientuje?
Zejména na mladé lidi, kteří se neumí zařadit do pracovního procesu. Často mají vzdělání, které není upotřebitelné na trhu práce, o svém budoucím uplatnění mají nereálné představy. To se týká náplně práce, pracovního ohodnocení i pracovní doby.
Většinou se tedy jedná o lidi, kteří ještě nemají utvořeny pracovní návyky?
Přesně tak. Mnohdy dokončili střední školu, ale nepodařilo se jim odmaturovat a nyní jsou prakticky bez vzdělání. Po zavedení státních maturit se počet těchto mladých ještě zvýšil. Nepodařená zkouška jim snížila sebevědomí a někteří dokonce ztratili motivaci hledat si takové zaměstnání, ve kterém se budou cítit spokojeni a rozvíjet své schopnosti. Jiní mají zase různé typy humanitního vzdělání, přičemž v praxi jsou vyhledávaní spíše techničtí odborníci.
Proč reagujete právě na tuto skupinu?
Podle statistik mladých lidí z olomoucké aglomerace ubývá. Odcházejí za prací a lepšími životními podmínkami a ti kteří zůstávají, upadají do rezignace.
O co se tedy snažíte?
Je nezbytné, aby získali pozitivní zkušenosti co nejdříve po ukončení školní docházky. Velmi brzy si totiž zvykají na sociální dávky a zařazují se do skupiny, která už ztratila zájem pracovat. Ani před takovými však nezavíráme dveře. Mladí lidé snadněji mění zaběhlé zvyky. Pokud projeví alespoň minimální zájem něco na své situaci změnit, nabídneme jim pomocnou ruku, snažíme se je motivovat a s pomocí příkladů dobré praxe jim pomáháme měnit jejich statut.
Proč se těmto mladým tak špatně hledá zaměstnání?
Hlavně kvůli nízké motivaci a sníženému sebevědomí, také nedostatku praxe a kvalifikace. Potvrdil to nejen náš průzkum mezi zaměstnavateli, ale i naše předchozí zkušenosti. Proto všechny klíčové aktivity vedou právě k motivaci účastníků a zvyšování sebevědomí. Další příčinou je ale také jejich nezájem o práci, nereálné platové představy, vysoké sociální dávky nebo i nevhodné pracovní návyky.
Jak konkrétně vaše pomoc probíhá?
Těch možností je vždycky více. Hledáme společně vhodnou práci, která bude odpovídat představám účastníků. Pracujeme s nimi individuálně i ve skupinách. Mohou si vybrat, které aktivity se zúčastní. Procházejí motivačními kurzy, rekvalifikacemi ukončenými zkouškou, individuálním poradenstvím. S výběrem vhodné rekvalifikace jim pomáhá i psycholog. V rozpočtu jsme nechali prostor i pro takové rekvalifikace, které si účastníci vyberou přímo pro svou potřebu. Za velmi důležitou část projektu považujeme JOB Kluby, kde se klienti naučí nejen pravidelně docházet na kontaktní místo, ale i osobní zodpovědnosti za hledání práce. Podporujeme je v hledání vhodného zaměstnání, vybíráme účastníky stáží nebo i zaměstnavatele, kteří stáž poskytnou. Procházíme společně nabídky zaměstnání a jednotlivě na ně odpovídáme. Podnikáme rovněž exkurze do podniků, kde mají naše účastníky zájem zaměstnat. Klienti si pohovoří s pracovníky a nahlédnou do pracovního procesu zevnitř.
Cílem projektu je, aby tito mladí lidé našli vhodnou práci. Budou o ně ale mít zaměstnavatelé v regionu zájem?
I na to projekt od samého začátku myslí. Z našeho šetření víme, že o mladé lidi do 25 let mají zaměstnavatelé v regionu zájem. Oslovili jsme firmy s různými obory podnikání. Reagovali především provozovatelé služeb, strojírenské výroby a firmy s výpočetní technikou.
Jaké úspěchy jste už zaznamenala?
Mám velkou radost z každého úspěchu, který máme, byť i zdánlivě neviditelného a to je především zvyšování sebevědomí mladým lidem. Toto téma považuji v posledních letech za naprosto klíčové. Mladí to mají dnes složité, a pokud nejsou vybaveni sebevědomím, velmi těžce se jim v profesích obstává. Častokrát slyším, že dnešní mladí mají sebevědomí na rozdávání, ale moje praxe říká něco jiného. Pracujeme s těmi, které semlel školský systém nebo kde nezafungovala rodina tak, jak by měla. Nevěřila bych před pár lety, kolik takových mladých je. Takže jednou takovou radostí jsou sebejistější mladí, kteří nám projektem projdou. A potom jsou to šťastné konce v podobě na míru šité stáže v oboru, který našeho klienta zajímá, zakončené pokračováním u zaměstnavatele tentokrát už v řádném hlavním pracovním poměru. Další radostí jsou pro mě rekvalifikace. Zejména u těch mladých, kteří neměli ani potuchy, co by chtěli dělat a po našem přispění se našli v oboru, ve kterém navíc získali osvědčení o kvalifikaci.